Země tisíce ostrovů
Podle legendy daly Japonskému souostroví vzniknout slzy Bohů. Z každé z nich se tak po svém pádu do vod Pacifiku stal jeden ostrov, jejichž celkový počet se zde blíží jen těžko uvěřitelným čtyřem tisícům. Vědci však později přišli s o něco prozaičtějším vysvětlením. Podle všeho totiž za původem těchto ostrovů stojí spíše procesy spojené s vulkanickými procesy odehrávající se na neklidném mořském dně, jejichž následkem horká láva spolustvořila pásmo ostrovů a ostrůvků rozprostírající se od subtropických vod, které obklopují Okinawu, až po ledově chladné moře na severu ležícího Hokkaidó.
Ať je tomu však s původem území Japonska jak chce, jedno je jasné v každém případě: už z geografického hlediska máme co do činění s ve světovém měřítku naprosto ojedinělou zemí. I bez své specifické kultury by nepochybně fascinovalo už samotným spojením zasněžených horských štítů a mořského pobřeží, jehož celková délka přesahuje 30 000 kilometrů.
Japonské ostrovy leží ve vodách západní části Tichého oceánu v blízkosti břehů Koree, Číny a Ruska. Jsou roztroušeny na ploše o délce téměř tří tisíc kilometrů, která od sebe dělí nejsevernější ostrovy, jež mají nejblíže k Rusku, a ostrovy ležící na samém jihozápadním okraji souostroví, odkud je pobřeží Taiwanu téměř na dohled. Japonské ostrovy jako takové přitom pokrývají plochu o celkové rozloze kolem 380 000 kilometrů čtverečních. Toto číslo je potom pro srovnání jen o něco málo větší než kolik činí rozloha Itálie. Na rozdíl od ní však na stejném prostoru v Japonsku žije jednou tolik lidí – země má totiž v současné době více než 120 milionů obyvatel, což je zároveň polovina celkové populace Spojených států.
Přestože je celé souostroví tvořeno několika tisíci ostrovů, jeho největší část se skládá pouze ze čtveřice Hokkaidó, Honšú, Kjúšú a Šikoku. Z těchto hlavních ostrovů je potom daleko nejrozlehlejším a zároveň nejhustěji obydleným Honšú, kde také také nacházíme všech deset největších měst v celém Japonsku, včetně hlavního města země Tokia a slavné megalopole Tokio-Kawasaki-Yokohama.
Právě odtud se pak rovněž do všech záhybů země rozbíhají tratě legendárních japonských vlaků, které se postupně staly jedním z poznávacích znamení Japonska 20. století. Jejich prostřednictvím je dnes možné se dostat v podstatě na kterékoliv místo ležící na čtyřech nejvýznamnějších japonských ostrovech, a to jak rychlostí, tak úrovní zázemí v kvalitě pro našince odchovaného Českými drahami téměř neuvěřitelné.
I tento komfort má však samozřejmě svůj háček. Japonsko je obecně považováno za jednu z vůbec nejdražších zemí svět, což se samozřejmě odráží i v cenách místních vlaků (a v neposlední řadě i ubytování). Nejvýmluvnější ilustrací této skutečnosti je potom fakt, že pro mnoho Japonců je nakonec ve srovnání s prázdninovým cestováním po vlastní zemi levnější odjet do zahraničí, např. do Austrálie nebo na Havaj.
Země vulkánů a hor
Všechny hlavní japonské ostrovy charakterizuje především mimořádně členitý terén. Dostupné statistiky tak uvádějí, že Japonsko jako takové je ze sedmdesáti až osmdesáti procent tvořeno horami, což je fakt, který si zpravidla uvědomíme až v situaci, kdy do Země vycházejícího slunce – jak zní doslovný překlad jejího jména – sami zavítáme.
Vulkanický původ Japonského souostroví však v žádném případě nepředstavuje jen dar z nebes, díky němuž se jeho obyvatelé mohou naplno oddávat romantickým výhledům, náročným horským výstupům nebo tolik oblíbeným koupelím v termálních pramenech (tzv. onsen). Kolem třetiny z téměř dvou stovek přítomných vulkánů se totiž dodnes řadí mezi ty aktivní, což je pro obyvatele této ostrovní země v podstatě dodnes zdrojem oprávněných obav a nepříjemností.
Můžeme tak zde vzpomenout například ostrov Oshima ležící v blízkosti Tokia, hlavního města Japonska, odkud bylo ještě před třinácti lety nutno rychle evakuovat tisíce lidí. Podobně i na ostrově Kjúšú můžete být poměrně pravidelně svědky výbuchu sopky v jen několikakilometrové vzdálenosti od města Kagoshima. Japonsko je pak po celém světě nechvalně proslulé i jako dějiště silných zemětřesení, přičemž na technologie sloužící jejich předvídání japonské úřady pravidelně vynakládají i na místní poměry astronomické částky.
Ještě zde zmiňme, že přestože je tak velká část Japonských ostrovů ostrovů pokryta horskými masivy a zdejší hory se v tradici odpradávna těší ohromné úctě, Japonci jako takoví skutečně nepatří mezi horaly. Naopak nejraději setrvávají spíše v údolích nebo přímořských oblastech. Znalci japonské kultury pak obvykle dodávají, že hornatý charakter území přispěl i k tomu, že mnohé oblasti se zde v minulosti vyvíjely poměrně nezávisle i na těch nepříliš vzdálených. Výsledkem toho pak je, některé dialekty a dokonce i společenské zvyklosti řekněme z Kjúšú nebo Tohoku jsou naprosto nesrozumitelné i rodilému Japonci.