Thajsko má štěstí, že je zemí hojnosti. Jelikož velká část krajiny je úrodná a počet obyvatel byl vzhledem k rozloze vždy malý, hladomor zde zůstává neznámým pojmem. V 13. století sukhothaiský král Ramkhamhaeng, jenž vládl prvnímu thajskému království napsal: _Tato země vzkvétá…, ve vodě plavou ryby, na polích roste rýže.“ Zrovna tak se mohl zmínit o široké škále tropického ovoce, zeleniny a koření, k nimž od té doby přibylo množství importovaných potravin z tropické Ameriky.
Invence při přípravě, rozmanitost a čerstvost surovin činí z thajské kuchyně jednu z nejlepších na světě. Thajci nesmírně rádi jedí – běžně i šest- či sedmkrát denně. Všude, kde žijí lidé, najdete i restaurace a stánky s občerstvením. Kromě chuti a čerstvosti si také Thajci potrpí i na harmonický vzhled pokrmu. I ta nejskromnější menu by měla být ozdobena květinami a rozetami vykrajovanými z pestré zeleniny a ovoce.
Většina městských restaurací, zejména zaměřují-li se na západní kuchyni je otevřena od 11 do 22 hodin. Dále od turistických oblastí ale stěží najdete podnik, ve kterém si dáte snídani v západním stylu, v těchto případech ji nejlépe nahradí thajská omeleta. Takřka všechna větší města a turistická letoviska vydávají měsíčníky s informacemi o bankách, směnárnách a stravovacích zařízení dle kuchyně a specialit. Tyto brožury lze nalézt především v hotelových halách a v informačních kioscích.
Jedny z nejlepších a nejlacinějších dobrot nabízejí četné stánky v ulicích a podél silnic. Jsou vesměs čisté a jednoduché a často i pojízdné, aby je majitel mohl každý večer dotlačit domů a vyčistit. Pochoutky – většinou osmahnuté, grilované na uhlí nebo vařené – jsou vystaveny za sklem a měly by být dobře tepelně upravené, a tedy i bezpečné, co se týče požití.
Zaručeným měřítkem obliby daného stánku jsou – stejně jako všude ve světě – jeho zákazníci. Pokud kolem stolků uvidíte hodně místních obyvatel, znamená to, že si dopřávají výtečné jídlo. Nabídka většinou nebývá přeložena do angličtiny, nejlépe je tedy na vybraný pokrm ukázat a požádat o ochutnání – jen málokterý Thajec očekává, že cizinec bude umět jeho jazyk, a je vždy ochoten pomoci a poradit.