Navzdory krajní nutnosti změn je thajská společnost poměrně stabilní. Rodina je pro Thajce – stejně jako i pro jiné Asijce – velice důležitá. Děti žijí u svých rodičů až do svatby a dokonce s nimi často spí ve stejné místnosti. Žít o samotě není obvyklé. Na starší lidi se v rodinách i ve společnosti vždy pohlíží s úctou. V Thajsku neexistuje žádný systém kast, avšak hierarchie společnosti, na jejímž vrcholu stojí královská rodina, je dosti rigorózní. Společenské postavení určuje bohatství a rodinné vztahy. Ženy mají horší pozici než muži, přestože se významně prosazují v ekonomice země, zejména jako dělnice a úřednice.
Hierarchie ovlivňuje všední život mnoha způsoby. Tradiční pozdrav „waj“ s rukama sepnutýma na prsou a skloněnou hlavou provádí jako první vždy níže postavená osoba. Výška, v níž ruce spočinou, závisí na rozdílu v postavení zúčastněných stran. Je-li propastný, níže postavení se mohou ke svému protějšku přiblížit po kolenou. Další pravidla chování, jako třeba nikdy nezvedat hlas, platí pro všechny společenské třídy. Navzdory těmto zásadám, které mezi sebou dodržují, jsou Thajci pověstní svou tolerancí vůči jiným kulturám a přátelským postojem k zahraničním návštěvníkům. Za urážku považují snad jen neúctu k buddhistické královské rodině.
V thajském tisku je kritika krále a jeho rodiny tabu. Monarchie, konstituční od roku 1932, je chována téměř ve stejné úctě jako v době, kdy králové byli velebeni jako světovládní panovníci. Hodnost krále a náboženství jsou v Thajsku nerozlučně spjaty. Současný panovník Ráma IX. strávil mládí v klášteře a předsedá některým významným církevním obřadům. Je nejdéle vládnoucím žijícím monarchou na světě – na trůn usedl v roce 1946. Během této doby si vydobyl široké uznání za svou starostlivost o blaho Thajců a životní prostředí země.
Mnišská obec „sangha“, která má asi čtvrt milionu stoupenců, hraje rozhodující úlohu ve společnosti. Většina dospívajících chlapců setrvává v klášteře jen několik měsíců jako novici. Pro jejich rodiny, zvláště pak pro matky, se jedná o šťastnou událost podobně jako v případě ceremonie spojené se změnou postavení chlapců. Někteří vstoupí do řad mnichů později a rozhodnou se řídit asketickými zásadami po celý život. Mniši provádějí mnoho buddhistických obřadů, počínaje slavnostmi a konče každodenními požehnáními a dalšími společenskými událostmi. Na venkově tradičně vykonávají důležité poslání jako učitelé ve školách. Toto povolání je v Thajsku zřejmě ceněno víc než kdekoli jinde na světě.
Naproti tomu politikové se v očích veřejnosti těší mnohem nižší vážnosti a thajský tisk nevynechá jedinou příležitost ke kritice řízení země. Parlamentní politika trpí svévolným rozdáváním úřadů a poskytováním výsad, což jsou nešvary pocházející z dob minulých, a stále ji ohrožují vojenské puče – od roku 1932 došlo k devatenácti, povětšinou pokojným, převratům. Masová prodemokratická demonstrace v roce 1992 skončila krveprolitím, když vojsko zahájilo palbu. Tato velká tragédie alespoň zlepšila povědomí veřejnosti a poskytla širší platformu pro demokratickou reformu.